29. 3. 2019
V posledním březnovém týdnu jsem doprovázel romskou klientku a její čtyři syny k zubní lékařce. Doprovodu samotnému předcházelo řádné objednání u sestry. Té jsem vysvětlil, že důvodem není jen potřeba preventivní prohlídky, ale rovněž fakt, že klientce jiná lékařka již nenabídla další termín prohlídky. Stalo se tak poté, co se kvůli nemoci dětí zavčasu z předchozích termínů omluvila. Je pochopitelné, že zubaři nejsou nadšení, pokud není nabízený termín opakovaně nevyužit. Stejně tak lze ale pochopit snahu omluvit se v případě, že dítě trpí hnisavou angínou.
Celý doprovod včetně přesunu MHD šel hladce. Na místě jsme si v klidu počkali v čekárně (viz foto začtených kluků). Nicméně poté, co přišla klientka na řadu, byla lékařkou odmítnuta. A to s tím, že sama dochází k jinému zubnímu lékaři a ten by měl vzít a ošetřit i děti.
V tu chvíli byla paní L. rozhodnuta budovu opustit s trpkým přijetím, že byla zase jednou někde odmítnuta. Rozhodl jsem se ale ověřit důvody odmítnutí. Když jsem hovořil se zubní lékařkou, ukázala se věc komplikovanější. Zmínil jsem řádné objednání i sestry a zároveň popsal, že přesun na místo i s malými dětmi a čekání nás stály téměř dvě hodiny času. Dva starší synové klientky navíc samozřejmě nešli ráno do školy.
Až poté jsem pochopil také perspektivu zubařky. Běžnou a smutnou praxí je, že mnozí zubaři ošetřují dospělé, ale jejich děti často odmítají s různými výmluvami. Hlavním důvodem však je, že ošetření dětí je mnohdy velmi náročným úkonem, který trvá déle, ale přináší méně peněz (než v případě ošetření více dospělých ve stejném čase). Dá se tedy říci, že někteří zubaři k sobě a vlastně ani k ošetřovaným rodinám, nejsou solidární. Zubař má u sebe zaregistrované zákonné zástupce, ale odmítá ošetřit děti. Jiný zubař pak dělá práci za někoho jiného. Tuto praxi přitom podle lékařky nikdo nemůže změnit, nejde o nic povinného či vymahatelného např. zdravotní pojišťovnou.
Díky výměně informací a perspektiv nakonec lékařka všechny čtyři syny klientky ošetřila. Během ošetření jsem hlídal ty zbývající v čekárně a klientka konzultovala s lékařkou její roli při péči o chrup dětí. Lékařka pak děti chválila, neboť podle ní velmi dobře spolupracovali, a to včetně nejmenšího, tříletého. Na závěr jsme se domluvili tak, že se pokusím s klientkou získat ještě další termín u zubařky, kde jsou zaregistrovaní. V případě, že bychom neuspěli, se máme ozvat a zubařka bude připravena rodinu přijmout a zaregistrovat ve své ordinaci.
Podle studie European Public Health Alliance je průměrná délka života romské populace v ČR o 5 až 10 let nižší než u většinové společnosti. Podobná situace s menšími odchylkami panuje vůči romské populaci i ve zbytku Evropy. Horší zdravotní stav je často spojen s nižšími příjmy, nezaměstnaností, úrovní vzdělání i fyzickým prostředím. Zatímco řada Romů je ze zdravotní péče vyloučena úplně, většina z nich čelí v rámci systému zdravotní péče diskriminaci. Byť se vždy nemusí jednat o otevřený rasismus, dopady odmítání poskytnutí zdravotní péče působí na zdravotní stav ohrožené populace stejně.
Jakub (terénní pracovník)